Mii giellagáhtten lea?

Giellagáhtten mearkkaša máŋga iešguđetlágan vuogi váikkuhit giela geavaheapmái. Giellagáhtten sáhttá leat giela ráhkadusaid guorahallan, teavstta gáhtten dahje giela sajádaga gáhtten. Giellagáhtten guorahallá giellageavaheami ja addá das guorahallamiid vuođul heivvolaš rávvagiid. Go giellageavaheapmi molsašuddá geavahandilis nubbái sihke teaksta- ja  stiilašlájaid mielde, giellagáhtten addá dieđuid giellageavaheamis iešguđetlágan dilis ja maiddái giela rievdamis ja ávžžuhusain, mat gusket dáidda diliide.

Giela ráhkadusaid gáhtten geahčada ja bagada girje- ja standárdagiela, dan ráhkadusaid, sátneráju ja namaid. Bargoneavvun leat giellagáhttema bláđit, diehtogirjjážat, bagadeaddji artihkkalat, sátnegirjjit ja logaldagat.

Teavstta gáhttemis geahčaduvvo ovttaskas dilálašvuođaid giellageavaheapmi. Figgamuššan lea buoridit teavsttaid nu ahte dat livčče erenoamáš buorit daid iežaset geavahanoktavuođain. Teakstagáhttema dábáleamos bargovuogit leat oahpahus, giellakonsulteren ja teavstta dárkkisteapmi.

Giela sajádaga gáhttemis lea gažaldat dalle go dutko ja čuvvojuvvo giela ovdáneapmi ja dan barggut servodagas ja figgojuvvo giellapolitihkalaš cealkámušaiguin váikkuhit giellaservoša guottuide. Ulbmilin lea doarjut dan, ahte iežas giella geavahuvvo hui viidát, iige deaŧalaš surggiin bonjastuvvo nuppi eará gillii.

Ruovttueatnan gielaid dutkanguovddážis gáhttejuvvojit suoma-, ruoŧa- ja sámegielat sihke Suoma láhttagiella ja románagiella. Giellagáhttema áššedovdiorgánan leat ásahusa mielde dáid gielaid lávdegottit. Lávdegottiid bargun lea mearridit giellageavaheapmái guoskevaš prinsihpalaš ja dábálaš ávžžuhusain.